ASOCIACE
SOUKROMÝCH PSYCHOLOGŮ
A PEDAGOGŮ,
Z.S.
2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se
speciálními vzdělávacími potřebami
a dětí, žáků a studentů mimořádně
nadaných
73/2005
Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 3, § 19, § 23
odst. 3, § 26 odst. 4 a § 56 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen "speciální vzdělávání") a vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen "žák") mimořádně nadaných se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření, která jsou odlišná nebo jsou poskytována nad rámec individuálních pedagogických a organizačních opatření spojených se vzděláváním žáků stejného věku ve školách, které nejsou samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (dále jen "běžná škola").
(2) Podpůrnými opatřeními při speciálním vzdělávání se pro účely této vyhlášky rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických služeb1), zajištění služeb asistenta pedagoga2), snížení počtu žáků ve třídě, oddělení nebo studijní skupině nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka.
(3) Podpůrnými opatřeními při vzdělávání mimořádně nadaných žáků se pro účely této vyhlášky rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, didaktických materiálů, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující vzdělávací potřeby těchto žáků.
(4) Za žáky s těžkým zdravotním
postižením se pro účely této vyhlášky považují žáci s těžkým zrakovým
postižením, těžkým sluchovým postižením, těžkou poruchou dorozumívacích
schopností, hluchoslepí, se souběžným postižením více vadami, s
autismem, s těžkým tělesným nebo těžkým či hlubokým mentálním
postižením. Těmto žákům s ohledem na rozsah speciálních vzdělávacích
potřeb náleží nejvyšší míra podpůrných opatření.
ČÁST DRUHÁ
SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 2
Zásady a cíle speciálního vzdělávání
Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u kterých byly speciální vzdělávací potřeby zjištěny na základě speciálně pedagogického, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením3) a jejich rozsah a závažnost je důvodem k zařazení žáků do režimu speciálního vzdělávání. Speciální vzdělávání se poskytuje i žákům zařazeným do škol zřízených při školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy4).
§ 3
Formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením
(1) Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením5) je zajišťováno
a)
formou individuální integrace,
b)
formou skupinové integrace,
c)
ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (dále jen "speciální škola"), nebo
d)
kombinací forem uvedených pod písmeny a) až c).
(2) Individuální integrací se rozumí vzdělávání
žáka
a)
v běžné škole, nebo
b)
v případech hodných zvláštního zřetele ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení.
(3) Skupinovou integrací se rozumí vzdělávání žáka ve třídě, oddělení
nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné
škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního
postižení.
(4) Žák se zdravotním
postižením se přednostně vzdělává formou individuální integrace v běžné
škole, pokud to odpovídá jeho potřebám a možnostem a podmínkám a
možnostem školy.
§ 4
Školy při zdravotnických zařízeních
(1) V mateřské a základní škole při zdravotnickém zařízení se mohou vzdělávat žáci se zdravotním oslabením nebo žáci dlouhodobě nemocní umístění v tomto zdravotnickém zařízení, pokud to jejich zdravotní stav umožňuje. Základní školy mohou poskytovat podle svých možností individuální konzultace ve všeobecně vzdělávacích předmětech i žákům středních škol umístěným v tomto zdravotnickém zařízení.
(2) K zařazení do školy při zdravotnickém zařízení se vyžaduje doporučení ošetřujícího lékaře a souhlas zákonného zástupce žáka. Rozsah a organizaci výuky žáka určuje ředitel školy po dohodě s ošetřujícím lékařem.
§ 5
Typy speciálních škol
Typy speciálních škol pro účely jejich označování6) jsou:a)
mateřská škola pro zrakově postižené, základní škola pro zrakově postižené, střední škola pro zrakově postižené (střední odborné učiliště pro zrakově postižené, odborné učiliště pro zrakově postižené, praktická škola pro zrakově postižené, gymnázium pro zrakově postižené, střední odborná škola pro zrakově postižené), konzervatoř pro zrakově postižené,
b)
mateřská škola pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově postižené, střední škola pro sluchově postižené (střední odborné učiliště pro sluchově postižené, odborné učiliště pro sluchově postižené, praktická škola pro sluchově postižené, gymnázium pro sluchově postižené, střední odborná škola pro sluchově postižené),
c)
mateřská škola pro hluchoslepé, základní škola pro hluchoslepé,
d)
mateřská škola pro tělesně postižené, základní škola pro tělesně postižené, střední škola pro tělesně postižené (střední odborné učiliště pro tělesně postižené, odborné učiliště pro tělesně postižené, praktická škola pro tělesně postižené, gymnázium pro tělesně postižené, střední odborná škola pro tělesně postižené),
e)
mateřská škola logopedická, základní škola logopedická,
f)
mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola speciální, odborné učiliště, praktická škola,
g)
základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení, základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování,
h)
mateřská škola při zdravotnickém zařízení, základní škola při zdravotnickém zařízení, základní škola speciální při zdravotnickém zařízení.
§ 6
Individuální vzdělávací plán
(1) Individuální vzdělávací plán7) se stanoví v případě potřeby především pro individuálně integrovaného žáka, žáka s hlubokým mentálním postižením, případně také pro žáka skupinově integrovaného nebo pro žáka speciální školy.
(2) Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů speciálně pedagogického vyšetření, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením, popřípadě doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka.
(3) Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace žáka.
(4) Individuální vzdělávací plán obsahuje:
a)
údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální speciálně pedagogické nebo psychologické péče žákovi včetně zdůvodnění,
b)
údaje o cíli vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, včetně případného prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu konání závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek nebo absolutoria,
c)
vyjádření potřeby dalšího pedagogického pracovníka nebo další osoby podílející se na práci se žákem a její rozsah; u žáka střední školy se sluchovým postižením a studenta vyšší odborné školy se sluchovým postižením se uvede potřebnost nezbytných tlumočnických služeb a jejich rozsah8), případně další úprava organizace vzdělávání,
d)
seznam kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů nezbytných pro výuku žáka nebo pro konání příslušných zkoušek,
e)
jmenovité určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka,
f)
návrh případného snížení počtu žáků ve třídě běžné školy, kde se žák vzdělává,
g)
předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu9), kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro zvýšení krajských normativů (vyhláška o krajských normativech).,
h)
závěry speciálně pedagogických, popřípadě psychologických vyšetření.
(5) Individuální vzdělávací plán je vypracován zpravidla před nástupem
žáka do školy, nejpozději však 1 měsíc po nástupu žáka do školy nebo po
zjištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Individuální vzdělávací
plán může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle
potřeby.
(6) Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel školy. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem.
(7) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem.
(8) Školské poradenské zařízení sleduje a dvakrát ročně vyhodnocuje dodržování postupů a opatření stanovených v individuálním vzdělávacím plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou podporu. V případě nedodržování stanovených opatření informuje o této skutečnosti ředitele školy.
(9) Ustanovení odstavců 6 a 7 se vztahují na změny v individuálním vzdělávacím plánu obdobně.
§ 7
Asistent pedagoga
(1) Hlavními činnostmi asistenta pedagoga2)
jsou pomoc žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomoc
pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc
při komunikaci se žáky, při spolupráci se zákonnými zástupci žáků a
komunitou, ze které žák pochází.
(2) Žádost o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga obsahuje název a sídlo právnické osoby, která vykonává činnost školy, počet žáků a tříd celkem, počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, dosažené vzdělání asistenta pedagoga, předpokládanou výši platu nebo mzdy, zdůvodnění potřeby zřízení funkce asistenta pedagoga, cíle, kterých chce ředitel školy zřízením této funkce ve škole dosáhnout, a náplň práce asistenta pedagoga.
§ 8
Organizace speciálního vzdělávání
(1) Forma a obsah speciálního vzdělávání žáka a
míra podpůrných opatření se stanoví podle rozsahu speciálních
vzdělávacích potřeb žáka.
(2) Speciální vzdělávání a podpůrná opatření
doporučená školským poradenským zařízením zabezpečuje škola ve
spolupráci se školským poradenským zařízením.
(3) Ve třídě mateřské školy samostatně zřízené pro
děti se zdravotním postižením je rozsah výuky předmětů speciálně
pedagogické péče nejvýše 3 hodiny denně.
(4) Žáci se zdravotním postižením, kteří se
vzdělávají v základní škole nebo třídě základní školy samostatně určené
pro tyto žáky, mohou mít na prvním stupni nejvýše 5 vyučovacích hodin v
dopoledním vyučování a 5 vyučovacích hodin v odpoledním vyučování; na
druhém stupni nejvýše 6 vyučovacích hodin v dopoledním vyučování a 6
vyučovacích hodin v odpoledním vyučování.
(5) Ve třídách, odděleních a studijních skupinách
zřízených pro žáky se zdravotním postižením mohou být zařazeni žáci 2 i
více ročníků.
(6) Ve třídách, odděleních a studijních skupinách
určených pro žáky s těžkým zdravotním postižením mohou zabezpečovat
výchovně vzdělávací činnost souběžně 3 pedagogičtí pracovníci, z nichž 1
je asistent pedagoga.
(7) Ve třídách, odděleních a studijních skupinách, ve kterých se vzdělává žák se zdravotním postižením, může se souhlasem ředitele školy a zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka působit osobní asistent, který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy.
(8) Ve vybraných předmětech se žáci se zdravotním
postižením v rámci svých možností mohou vzdělávat společně s ostatními
žáky školy a být zapojeni do všech činností školy v době mimo vyučování.
(9) Pro osoby s těžkým mentálním postižením, více
vadami nebo autismem, které nezískaly základy vzdělání, může základní
škola speciální organizovat kursy k jejich získání.
(10) Pro přípravu na
vzdělávání dětí s těžkým mentálním postižením, více vadami nebo autismem
lze zřídit přípravný stupeň základní školy speciální.
§ 9
Zařazování žáků se
zdravotním postižením
do
speciálního vzdělávání
1) Zařazení žáka se zdravotním postižením do některé formy speciálního vzdělávání podle § 3 provádí ředitel školy na základě doporučení školského poradenského zařízení a souhlasu zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka.
(2) Zařazení žáka se zdravotním postižením do některé formy speciálního vzdělávání podle § 3 může předcházet diagnostický pobyt tohoto žáka ve škole, do níž má být zařazen, a to v délce 2 až 6 měsíců.
(3) Dojde-li k významné změně speciálních vzdělávacích potřeb žáka se zdravotním postižením, zařazení tohoto žáka do režimu speciálního vzdělávání přezkoumá školské poradenské zařízení a případně navrhne úpravu tohoto režimu. V případě přeřazení do jiného vzdělávacího programu zařadí ředitel školy žáka do ročníku, který odpovídá dosaženým znalostem a dovednostem žáka.
(4) Pokud ředitel běžné
školy nebo ředitel speciální školy nezařadí žáka se zdravotním
postižením, který má povinnost plnit školní docházku, do některé z forem
speciálního vzdělávání podle § 3, oznámí tuto skutečnost zákonnému
zástupci žáka se zdravotním postižením, krajskému úřadu a obci, v níž má
žák trvalý pobyt.
§ 10
Počty žáků
1) Třída, oddělení a studijní skupina zřízená pro žáky se zdravotním postižením a třída ve škole při zdravotnickém zařízení má nejméně 6 a nejvíce 14 žáků s přihlédnutím k věku a speciálním vzdělávacím potřebám žáků. Třída, oddělení a studijní skupina zřízená pro žáky s těžkým zdravotním postižením má nejméně 4 a nejvíce 6 žáků.
(2) K doplnění počtu žáků ve třídě, oddělení a studijní skupině stanoveného v odstavci 1 mohou být na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka zařazeni i žáci bez zdravotního postižení. Jejich počet nepřesáhne 25 % nejvyššího počtu žáků ve třídě, oddělení nebo studijní skupině podle odstavce 1.
(3) Ředitel školy může dělit třídy, oddělení a
studijní skupiny na skupiny v souladu se školním vzdělávacím programem,
pedagogickými, hygienickými, ekonomickými a prostorovými podmínkami10),
požadavky na bezpečnost žáků a ochranu jejich zdraví a charakterem
předmětu.(
4) Ve třídě běžné základní nebo střední školy, v oddělení běžné konzervatoře a ve studijní skupině běžné vyšší odborné školy lze s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků individuálně integrovat nejvýše 5 žáků se zdravotním postižením.
(5) Při odborném výcviku ve střední škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením se skupiny naplňují do počtu stanoveného zvláštním právním předpisem11), v ostatních případech se skupina při praktickém vyučování naplňuje do počtu 6 žáků.
(6) Speciální škola a škola při zdravotnickém zařízení má nejméně 10 žáků.
§ 11
Péče o bezpečnost a
zdraví žáků
(2) Lyžařský výcvik provádí 1 pedagogický pracovník
s nejvýše 8 žáky se zdravotním postižením. U žáků slabozrakých a žáků s
tělesným postižením připadá na 1 pedagogického pracovníka nejvýše 6
žáků, u žáků nevidomých na 1 pedagogického pracovníka připadá 1 žák.(
3) Přesahuje-li počet žáků při akci mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání12), počet žáků stanovený na příslušnou třídu nebo skupinu, zabezpečí ředitel školy dozor další zletilé osoby, která je způsobilá k právním úkonům a je v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost školy.
(4) Ředitel speciální školy může pro žáky se zdravotním postižením zajistit léčebně preventivní a rehabilitační péči.
ČÁST TŘETÍ
VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH
§ 12
(1) Mimořádně nadaným žákem se pro účely této
vyhlášky rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné
úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých
rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech.
(2) Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení.
(3) Pro mimořádně nadané žáky může ředitel školy vytvářet skupiny, ve kterých se vzdělávají žáci stejných nebo různých ročníků v některých předmětech.
§ 13
Individuální vzdělávací plán
1) Vzdělávání mimořádně
nadaných žáků se může uskutečňovat podle individuálního vzdělávacího
plánu, který vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy,
závěrů psychologického vyšetření a vyjádření zákonného zástupce žáka
nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích
potřeb mimořádně nadaného žáka.
(2) Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace žáka.
(3) Individuální vzdělávací plán obsahuje:
závěry psychologických vyšetření, která blíže popisují oblast, typ a rozsah nadání a vzdělávací potřeby mimořádně nadaného žáka, případně vyjádření registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost,
b)
údaje o způsobu poskytování individuální pedagogické nebo psychologické péče mimořádně nadanému žákovi,
c)
vzdělávací model pro mimořádně nadaného žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu zkoušek,
d)
seznam doporučených učebních pomůcek, učebnic a materiálů,
e)
určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování péče o mimořádně nadaného žáka,
f)
personální zajištění úprav a průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka,
g)
určení pedagogického pracovníka školy pro sledování průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka a pro zajištění spolupráce se školským poradenským zařízením,
h)
předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu9).
(4) Individuální vzdělávací plán je vypracován po
nástupu mimořádně nadaného žáka do školy, nejpozději však do 3 měsíců po
zjištění jeho mimořádného nadání. Individuální vzdělávací plán může být
doplňován a upravován v průběhu školního roku.
(5) Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel školy. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem.
(6) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem.
(7) Určený pedagogický
pracovník školy sleduje průběh vzdělávání mimořádně nadaného žáka a
poskytuje společně se školským poradenským zařízením podporu žákovi i
jeho zákonným zástupcům.
§ 14
Přeřazení do vyššího ročníku
(1) Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí, kterou jmenuje ředitel školy.(2) Komise je nejméně tříčlenná a tvoří ji vždy:
a)
předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel,
b)
zkoušející učitel, jímž je vyučující předmětu dané vzdělávací oblasti, v prvním až pátém ročníku základního vzdělávání vyučující daného ročníku,
c)
přísedící, kterým je učitel vyučující předmětu dané vzdělávací oblasti.
(3) Termín konání zkoušky stanoví ředitel školy v
dohodě se zákonným zástupcem žáka nebo se zletilým žákem. Není-li možné
žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví
ředitel školy náhradní termín zkoušky.(
4) Žák může v 1 dni skládat jen 1 zkoušku.
(5) Ředitel školy stanoví obsah, formu a časové
rozložení zkoušky s ohledem na věk žáka. Zkouška ověřuje vědomosti a
dovednosti umožňující žákovi plynulý přechod do vyššího ročníku a je
zaměřena na jednotlivý předmět nebo vzdělávací oblast.
6) Výsledek zkoušky určí komise hlasováním. V
případě rovnosti hlasů rozhodne hlas předsedy.
(7) O zkoušce se pořizuje protokol, který je součástí dokumentace žáka.
(8) Ředitel školy sdělí výsledek zkoušky
prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi.
(9) Za neabsolvovaný ročník nebude žákovi vydáno vysvědčení. V následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky žák neabsolvoval.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 15
Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, vztahují se na speciální vzdělávání žáků a vzdělávání žáků mimořádně nadaných obecné předpisy upravující oblast předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání.
§ 16
(1) Pokud učební plány a učební osnovy vydané podle
dosavadních právních předpisů a konkretizované školou neobsahují části
nebo údaje,
u kterých tato vyhláška stanovuje, aby byly stanoveny školním
vzdělávacím programem, ředitel školy je doplní s platností od 1. září
2005.
(2) Podle § 10 se postupuje od 1. září 2005. Do té doby se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
§ 17
Zrušuje se vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách.
§ 18
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministryně:JUDr. Buzková v. r.
1) Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
2) § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 563/2004 Sb., o
pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.
§ 16 odst. 9 školského zákona.
3) § 16 odst. 5 školského zákona.
4) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 476/2004 Sb. a zákona č. 563/2004 Sb.
5) § 16 odst. 2 školského zákona.
6) § 7 odst. 3 školského zákona.
7) § 18 školského zákona.
8) § 8 odst. 3 zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.
9) Vyhláška č. 65/2005 Sb.
10) § 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
Vyhláška č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na
prostory škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení.
11) Nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.
12) § 144 odst. 1 písm. g) školského zákona.